Martin Bouchal - hraje na basu

Služebně nejmladší člen HalloDrnu k nám přibyl na podzim roku 2002 z jablonecké Mandragory. Tímto aktem sice trochu ochladly naše jinak velice vřelé vztahy s touto skupinou, ale věřím, že čas vše napraví. Hraje na pětistrunnou basu prsty bez trsátka, což dodalo našemu celkovému soundu na hutnosti. Za tu chvilku, co je v naší kapele, se ničím neprohřešil proti mravopočestnému jednání, takže nevím, co bych tady na něho nadrbal. Kromě již zmíněné Mandragory působil dříve ve skupinách Krucipüsk a K-baret. Na přiložené fotografii se stylizuje do role Vikinga jdoucího na zteč, ale nenechte se mýlit ! Radost v jeho tváři je způsobena tím, že dohrává poslední tóny písně, po které na něho v šatně čeká jeho oblíbený sojový řízek s dušenou mrkví.

Martin "Sák" Pitl - zpívá a mlátí o sebe zbytky tamburíny

Vyučený mechanik číslicově řízených obráběcích strojů. Když se naši reportéři byli v jedné nejmenované semilské továrně pídit po jeho minulosti, dozvěděli se na něj spoustu humorných historek z obrábění. Nyní se hrdě hlásí ke svému vesnickému původu a živí se nečíslicově. Od dětských let zpíval v proslulém semilském sboru Jizerka, kam ho rodiče přihlásili ještě pod dívčím jménem Martina. Docházel tam v holčičích šatečkách a velice rád, změna nastala až po dvacítce, když začal mutovat. Kdysi hrával na basu v kapele "Vítr f kurníku". Každým rokem z jara podléhá divadelní vášni a sehraje s chuchelskými achótniky nějaký pěkný divadelní kousek.

Michal Ceé - hraje na kytaru, tahací harmoniku, zpívá

Je to opravdový muzikant. Absolvoval LŠU u mistra Jiřího Horčičky a to na klavír. Umí na něj opravdu dobře. Dříve v HalloDrnu hrál i na klávesy, ale moc ho to nebralo, škoda. Má velmi dobrý sluch, podobný tomu, jaký mají netopýři. A také ho, stejně jako oni, nemaje k dispozici jiného smyslu, velmi často využívá při jeho nočních návratech domů. Z celé kapely nejdéle studoval, některé pasáže učiva ho tak zajímaly, že se k nim vracel i několik let po sobě. Samozřejmě hovořím o škole vysoké. Má titul bajkaláře ! Vedle hudby je jeho třetí vášní voleyball. V benešovském mančaftu, který hraje nějakou hodně vysokou soutěž se uplatňuje na postech nahravače, smečaře i donašeče. Poslední dobou donáší i do HalloDrnu a to velmi silné kytarové motivy.

Tomáš Šimek - hraje na buben a zpívá, přičemž trochu nechtěně jódluje

Poslední zakládající člen a navíc kapelník. Tuto funkci si drží díky tomu, že v kapele zakázal  demokracii, kterou považuje za přežitek a projev neschopnosti a malomyslnosti náčelníků. Navíc vůbec nepovolil volby, ale ono na té funkci v takovéto kapele stejně není co závidět. Absolvoval LŠU a to ve hře v housle. Také docházel do hodin výuky hry na fagot, což byla v našem kraji celkem rarita. V dětských letech závodil na lyžích a hrál v několika filmech. Má také vysokoškolský diplom, ale protože ze studií již všechno zapomněl, nehlásí se k němu. Naopak se hlásí k jednomu záletu, při kterém se skupinou Rebel v roce 1999 natočil album " Teď je teď ". Při jeho bicím masakru sešla tato skupina z poklidné folkové cestičky a zcela zmatena hledá již několik let cestu zpátky. V HalloDrnu se autorsky projevoval více v jeho začátcích, kdy většina písní pocházela z jeho pera.

Jarda Jiránek - dvorní zvukař

Ke kapele nastoupil na konci roku 1999. To víte, elektrická kapela se bez takového člověka neobejde. Těch drátů ! A ví vůbec někdo odkud kam vedou ? Studoval na střední elektrotechnické škole v Jičíně, kde by měl letos i maturovat. Když se ti to Jardo nepovede napoprvé, nezoufej, prodloužíš si dětství !

Jarda Dvořák - hrál na basu

To je takový montér Tolja. Ne snad že by byl tak šikovný, ale pracuje ve firmě, která ho velmi často, možná až přespříliš posílala na několikatýdenní zahraniční montáže. V takových časech se někdy musela kapela na chvíli odmlčet, protože basistů je obecně nedostatek a my za něj neměli dostatek náhradníků. Kapelu neustále zahrnoval čerstvými nápady hudebními i textovými. Když v nějaké písni uslyšíte něco negativního, ponurého, nebojím se říct až realistického, má v tom prsty on. Je to zakládající člen HalloDrnu a několikráte ho také paralizoval svými odchody. Nadbytečné hudební hormony si ještě vybíjí v zábavové skupině Bigbítek. Pamětníci si ho možná také vybaví ve skupině Rouden Band, kterou i spoluzakládal. Už jsem to na něj někde říkal, je to neúnavný zakladatel.

Dan Jiránek - hrál na sexofon a zpíval

Tak kvůli tomuto hochovi jsme museli do smlouvy s pořadateli přidat odstavec o nutnosti přítomnosti zrcadla na podiu. Neustále se v něm vzhlíží, jestli má dobrý nátisk, prý je to při hře na tento nástroj nejdůležitější ! Nevím, ale pravdou je, že se k fanynkám tisknul čím dál lépěji. Z muzikantů v kapele byl nejmladší. K většině nových písní psal texty on. Má básnického ducha, ale jinak je to drsný hoch a své tělo pravidelně tuží v posilovně.

Jirka Jedlička - hrál na kytaru, později na basu a zpíval

Jeho odchod byl pro nás citelnou ztrátou. Především jsme přišli o mnoho fanynek, které Jirka lákal. Nepřitahovalo je snad ani tak jeho muzicírování, ale spíše zážitky přidružené, nejvíce hra zvaná "čuchaná". Při ní Jirka se zavázanýma očima bezpečně rozeznal každou přítomnou fanynku a to pouze s využitím čichu ! Do HalloDrnu donesl mnoho optimistických písní, které se doposud většinou ještě hrají. Mezi ně patří i největší radiový hit "Modré oči". Je to typický multiinstrumentalista ! Například se, po jednom rychlém odchodu Jardy Dvořáka, mezi dvěma koncerty přeučil z kytary na basu. Jako basista za Jardu také párkrát do roka zaskočí. Několik let hraje na klávesy v duu se saxofonistou a lidovým bavičem Mirkem Vojtíškem, s nímž takto potěšili nespočet svatebčanů, nebožtíků i mnoho živých zahraničních turistů. Občas chodí do lidové školy zaskakovat jako učitel hry na kytaru a také chodí zpívat do pěveckého sboru. Abych ho jenom nechválil, musím na něj prozradit, že měl dost často problém od zkoušky ke zkoušce udržet hudební myšlenku. Ale co, přijde doba, kdy budeme s úsměvem vzpomínat, že myšlenky byly to jediné, co jsme neudrželi !